|
|
Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce
Koutná, Jolana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce "Role sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici - výzvy a limity práce" se zabývá profesí sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Diplomová práce se standardně skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na duševní onemocnění, charakteristiku závažných duševních onemocnění, profesi sociálního pracovníka pracujícího v psychiatrické nemocnici, multidisciplinární spolupráci, specifika práce s duševně nemocnými, reformu psychiatrické péče a organizaci lůžkové psychiatrické péče v České republice. V empirické části je popsána metodologie kvalitativního výzkumného šetření a interpretována data, která jsou výsledkem polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky a jejich klienty. V závěru diplomové práce je zodpovězena hlavní výzkumná otázka, součástí jsou doporučení pro praxi a návrhy dalších výzkumů. Klíčová slova Sociální pracovník, sociální práce, zdravotnictví, psychiatrická péče, duševní onemocnění, reforma psychiatrické péče, role sociálního pracovníka, multidisciplinární tým
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných českých médiích
Lacinová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování duševních onemocnění v českých médiích. Definuje koncept rámcování, prezentuje vlastnosti, proces tvorby rámců i efekty rámcování. Zároveň se práce zabývá pojmem duševní onemocnění a jeho kategorizací v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Důraz je kladen na stav duševních onemocnění v České republice. Následně jsou představeny významné výzkumy, které se zabývají rámcováním duševních onemocnění. Cílem kvantitativní obsahové analýzy této práce je zjistit, jak české deníky rámcují duševní onemocnění, a to v letech 2018, 2020, 2022. Analýza se zaměřuje na to, jaké nemoci jsou zmiňovány, jak jsou prezentováni duševně nemocní, jak média rámcují příčiny a řešení duševních onemocnění a jaké mluvčí novináři citují. Výsledky ukazují, že nejčastěji se objevují stigmatizující články a novináři z většiny využívají epizodické rámcování. Nejvíce zmiňovaným onemocněním byla deprese a závislost na drogách. Velmi často novináři přesnou diagnózu vůbec nespecifikovali.
|
|
|
Vývoj hmotnosti u obézních pacientů s psychickým onemocněním
Starý, Kilián ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Žůrková, Pavla (oponent)
Úvod: Obezita a psychická onemocnění jsou závažné zdravotní problémy, jejichž prevalence v posledních letech celosvětově narůstá. Zejména v případě deprese a úzkosti může u obézních pacientů docházet k narušení schopnosti redukovat hmotnost, což je nezbytný krok ke snížení rizika život ohrožujících komplikací obezity. Cíle: Hlavním cílem této práce bylo popsat vliv přítomnosti psychických onemocnění na vývoj hmotnosti. K tomu byl zvolen výzkumný soubor obézních pacientů s depresí nebo anxiózně- depresivním syndromem. Jako hlavní sledovaný parametr byla zvolena relativní změna hmotnosti v procentech za dobu 1 roku. Jako první vedlejší cíl bylo stanoveno porovnat výsledky u pacientů s psychiatrickou komorbiditou podle diagnózy. Druhým vedlejším cílem výzkumu bylo posoudit vzájemné působení faktoru ženského pohlaví a faktoru psychického onemocnění jako negativních prediktorů redukce hmotnosti. Metodika: Sběr dat probíhal v obezitologickém centru na III. interní klinice, klinice endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkumný soubor (n=27) byl vybírán z pacientů, kteří zde v letech 2014 až 2021 absolvovali redukční hospitalizaci. Totéž platí i pro kontrolní soubor (n=27) obézních pacientů bez psychiatrické diagnózy. O všech pacientech...
|
|
|
Vliv sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním
KVĚCHOVÁ, Pavlína
Překládána bakalářská práce se zabývá vlivem sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním. V teoretické části je vymezena stěžejní terminologie, která se vztahuje k tématu bakalářské práce. Jedná se o vymezení duševního onemocnění, kterému předchází základní terminologie zdraví, nemoci, duševního zdraví a duševní nemoci. Dále pak vymezení a vysvětlení kvality života a příbuzných pojmů, jako je osobní pohoda a životní spokojenost. Cílem bakalářské práce je zmapování vlivu konkrétních aspektů sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním. K dosažení cíle je použit kvantitativní typ výzkumu, dále pak kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technikou sběru dat bylo použití dvou standardizovaných dotazníků, které byly doplněné o vlastní nestandardizovaný dotazník, kde byly zjištěny sociodemografické údaje a spolupráce s odborníky. Testování hypotéz proběhlo pomocí kontingenční tabulky za pomoci statistické metody párový T-test za pomocí programu IBM SPSS Statistics. Výsledky tohoto výzkumu potvrdily, že vliv sociální práce na kvalitu života klientů s duševním onemocněním je významná a důležitá intervence, která významně ovlivňuje obecnou rovinu kvality života. Dochází zde k potvrzení testované hypotézy. V diskusi jsou zjištěné výsledky z výzkumu shrnuty a porovnány s odbornou literaturou, která se tématu vlivu sociálních služeb na kvalitu života klient s duševním onemocněním zabývá. V závěru práce je uvedeno, jaký přínos může mít tato bakalářská práce a možné využití v praxi.
|
|
|
Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osob s mentálním a duševním onemocněním
Hlaváčková, Pavlína ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Hlaváčková Mgr. Jana Pluhaříková Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osoby s duševním onemocněním Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje mapování a možnostem ergoterapie v sociální službě chráněného bydlení pro osoby s mentální postižením a duševním onemocněním. Tato problematika osob s mentálním postižením a duševním onemocněním je detailně popsána v teoretické části. Jsou představeny některé problémové oblasti těchto skupin a také možná ergoterapeutická intervence. Je zde řešena také aktuálně probíhající reforma psychiatrické péče, která má přinést zlepšení psychiatrické péče a deinst Společným tématem osob s mentálním a duševním onemocněním je také jejich stigmatizace a přehlížení společností. Nakonec je zde představena služba chráněného bydlení především pro výše zmíněné skupiny. Praktická část se zabývá výsledky dotazníkového šetření, které mapovalo ergoterapii v chráněných bydlení pro osoby s mentálním a duševním onemocněním v České republice. Na základě těchto výsledků, nastudované literatury a získané praxe je vytvořen návrh možností pro v chráněných bydleních. Klíčová slova: chráněné bydlení, mentální postižení, duševní onemocnění, ergoterapie,
|
|
|
Využití dotazníku Strategie zvládání stresu (SVF 78) v armádním prostředí.
LAURINOVÁ, Eliška
Bakalářská práce pojednává o zvládání stresu v armádním prostředí. V práci jsou zmíněná různá pojetí konceptů, které se podílejí na odolnosti jedince. Jedná se o kvantitativní studii, která mý za cíl porovnat skóry vojáků s normami standardizovaného dotazníku SVF-78 ve zvolených subškálách a porovnat dva výzkumné soubory vojáků, odlišné věkem mezi sebou a zjistit, zda-li se délka služby podílí na míře využité pozitivních strategií.
|
|
|
Respekt k důstojnosti člověka jako základ kvality sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
PODLIPNÁ, Martina
Práce se zabývá kvalitou péče o duševní zdraví, jejímž základním předpokladem je respekt k důstojnosti člověka. Nejprve je charakterizováno etické a právní ukotvení důstojnosti člověka. Dále jsou shrnuty etické zásady vztahující se k důstojnosti člověka, formulované v etických kodexech jednotlivých profesí zastoupených v multidisciplinárním týmu poskytujícím služby lidem s duševním onemocněním. V další části jsou popsány vybrané přístupy k práci s touto cílovou skupinou - klinický a rehabilitační model péče. Poté je představen na zotavení zaměřený přístup v péči o duševní zdraví. Zotavení z duševního onemocnění je pojato jako psychologický proces, v němž lidé usilují o důstojný život. Tento proces má čtyři pružné fáze - naději, zplnomocnění, odpovědnost za sebe sama a smysluplné životní role. V závěrečné pasáži jsou zhodnoceny přínosy a úskalí na zotavení zaměřeného přístupu v souvislosti s důstojností lidí s psychickým onemocněním. Tento přístup naplňuje základní předpoklad kvality sociální práce, kterým je respekt k důstojnosti člověka. Potenciální úskalí nespočívá v principech na zotavení zaměřeného přístupu, ale v jejich případném špatném uchopení.
|
|
|
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými
DUPAL, Jakub
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými Abstrakt Naše odborná práce nese název "Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými." Hlavním cílem bakalářské páce bylo zmapování této oblasti z hlediska využívaných postupů. Práci jsme rozdělili do jednotlivých částí. První částí je část teoretická. V teoretické části se budeme věnovat definování osobnosti zdravotnického záchranáře a kompetencemi, protože v této oblasti jsou kompetence dle našeho názoru velice důležité. Dále se budeme věnovat komunikaci, která je základem každé práce s pacientem. Poslední třetinu teoretické části věnujeme definování a seznámení s jednotlivými psychiatrickými onemocněními. Další částí naší odborné práce je část výzkumná. K adekvátnímu sestavení osnovy výzkumu jsme využili námi sestavené výzkumné otázky: VO 1: Jaké jsou postupy zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? VO 2: Jaká jsou specifika práce operátora zdravotnického operačního střediska duševně nemocným? VO 3: Jaká jsou rizika pro zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? Cílem naší odborné práce je zmapování postupu zdravotnických záchranářů a operátorů zdravotnického operačního střediska k pacientům, u kterých došlo ke vzniku duševního onemocnění a jejich momentální stav vyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby. Mezi další cíle jsme zařadili zmapování rizik, která hrozí během výjezdů k psychicky nemocným pacientům. Výsledkem našeho výzkumu bylo odpovědění na stanovené výzkumné otázky. Odpověď na VO 1 zněla, že lze říci určité používané postupy u jednotlivých duševních onemocnění, ovšem nelze je paušálně využít na všechny námi popsané stavy. Odpověď na VO 2 byla obdobná odpovědi na výzkumnou otázku č.1. Operátoři zdravotnického operačního střediska využívají určité postupy, ovšem záleží to především na jejich individuálním rozhodnutí, jak přistoupí k přijímanému telefonátu. Odpovědí na VO 3 bylo zjištění, že rizikem pro zdravotnické záchranáře u duševních onemocnění je možný vznik agrese. Dalším rizikem je komunikace samotná. Zdravotničtí záchranáři musejí přesně znát možnosti, jak se v dané situaci mohou postupovat, a především zachovat se i dle zákona.
|
|
|
Peer konzultanti jako součást komunitních týmů v organizaci FOKUS Vysočina
KUČEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá přítomností peer konzultanta v komunitním týmu. Konkrétně v komunitních týmech organizace FOKUS Vysočina. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou objasněny pojmy jako: duševní zdraví či sociální práce. Dále se kapitola zabývá specifiky sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Druhá kapito-la je seznámením s organizací FOKUS Vysočina, především však s prací komunitních týmů. S cílovou skupinou, pracovním zastoupením, náplní či metodami práce. Třetí kapi-tola se zaměřuje na objasnění pojmu peer podpora a podrobně se zabývá peer konzultan-ty v organizaci FOKUS Vysočina. V závěru této kapitoly jsou konkrétní příběhy jednot-livých peer konzultantů FOKUSU Vysočina. Součástí příběhů je také osobní pohled na téma peer konzultanta a jeho možný vliv na zotavení uživatele. Z práce vychází, že přínos peer konzultanta v komunitním týmu je zjevný a velmi významný. Zpovědi jednotlivých peer konzultantů nejsou v rozporu s výsledky studií a s poznatky odborné literatury. Lze tedy říci, že peer konzultanti v organizaci FOKUS Vysočina mohou výrazně pozitivně působit na zotavení uživatelů služeb.
|
|
|
Zkušenost arteterapeuta s tvorbou klientů s duševním onemocněním
ŠVECOVÁ, Nikol
Cílem práce je v teoretické části popsat adolescenci, podstatné změny i možné potíže, které se pojí s tímto přechodným obdobím až k problémům souvisejícím s poruchami pudu sebezáchovy jako je sebepoškozování a suicidální pokusy. Dále nastínění možností podpory, léčby i diagnostiky těchto složitých stavů a představení možnosti arteterapie jako podpůrného prostředku pro adolescenty. V praktické části jsou uvedeny dvě kazuistiky klientek a vlastní arteterapeutická praxe.
|
host ::
RSS.